Česká verze níže.

Die Abteilung »Wissen und Partizipation« untersucht die vielfältigen, mitunter spannungsgeladenen Beziehungen zwischen akademischer und außerakademischer Wissensproduktion. Im Fokus steht die Teilhabe an Wissen und Wissenschaft in Geschichte und Gegenwart Ostmitteleuropas. Dortige Gesellschaften waren und sind von Diversität und Migration gekennzeichnet und kennen in besonderer Weise Marginalisierung von und Gewalt gegen unterschiedliche Gruppen.

Die Abteilung wird geleitet durch den designierten Abteilungsleiter Dr. Michal Frankl.

Bürger*innenwissenschaft – citizen science – ist seit einigen Jahren in aller Munde. In der Regel wird ihr ein hohes demokratisierendes Potenzial zugesprochen. Mitunter wird sie als bloßes Mittel zur Datenerhebung oder als anspruchsvolle Freizeitbeschäftigung (miss-)verstanden. Dabei stellen solche und andere Formen des partizipativen Forschens zunehmend etablierte Trennlinien in Frage. Wo verlaufen die Grenzen zwischen wissenschaftlichen und außerakademischen Formen der Wissensproduktionen? Wie lässt sich der Wandel historisch beschreiben? Weiter noch: Brauchen wir im Zeitalter des angenommenen Autoritätsverlusts der Expert*innen überhaupt noch eine scharfe Abgrenzung zwischen Wissenschaft und Laiengesellschaft? Oder andersherum: Ist eine klare Abgrenzung heute vielleicht nötiger denn je? Wo liegen, gerade bei Themen, denen Bedeutung in der Selbstverortung von Personen, Gruppen und Gesellschaften zukommt, Möglichkeiten, aber auch Risiken der Öffnung?

Der Blick der Abteilung richtet sich besonders auf Akteur*innen aus marginalisierten Gruppen in Geschichte und Gegenwart. Sie fragt unter anderem, wie Wissen »am Rande« versetzt und artikuliert, gehört, gespeichert oder interpretiert wird. Zudem liegt ein kritisches Augenmerk auf dem Einfluss neuer, digitaler Werkzeuge auf die Produktion wissenschaftlicher Erkenntnisse. Denn digitale Technologien, vor allem Systeme künstlicher Intelligenz (KI), ändern die Art und Weise, wie Wissen entsteht und rezipiert wird.

Mit Fokus auf geisteswissenschaftliche Fragestellungen und Methoden wirkt die Abteilung inter- und transdisziplinär als methodisch-theoretisches Labor für Bürger*innenwissen und -beteiligung. Ihre Perspektiven sind eng verknüpft mit anderen Forschungsschwerpunkten des GWZO, insbesondere den Themenfeldern »Wissen und Wahrheit« (Abteilung II), »Wissenszirkulation« (Abteilung III) sowie der Arbeitsgruppe Wissen.

Mit Sitz in Prag bildet die Abteilung »Wissen und Partizipation« eine GWZO-Schnittstelle zu tschechischen und weiteren ostmitteleuropäischen Forscher*innen, die in akademischen Institutionen arbeiten oder Lai*innen, die in ihrer Freizeit Wissen schaffen. Sie knüpft an langjährige enge Kooperationen mit vielfältigen geisteswissenschaftlichen Instituten der Tschechischen Akademie der Wissenschaften an. So unterstützt sie die Zusammenarbeit mit und in einer Region, in der Partizipation und Bürgerwissenschaft – insbesondere in den Geisteswissenschaften – noch weiter auszubauen ist.

Oddělení »Vědění a participace«

Oddělení »Vědění a participace« zkoumá mnohostranné a někdy též napjaté vztahy mezi akademickou a mimoakademickou produkcí vědění. Zaměřuje se na podíl na vědění a vědě v dějinách a současnosti střední a východní Evropy. Zdejší společnosti se vyznačovaly a vyznačují rozmanitostí a migrací, stejně jako marginalizací a násilím proti různým skupinám.

Oddělení vede dr. Michal Frankl.

S občanskou vědou se v poslední době pro její demokratizační potenciál spojují vysoká očekávání. Ovšem zároveň je někdy chápána (a nepochopena) jako pouhý nástroj pro sběr dat nebo jako náročná forma trávení volného času. Tyto a další podoby participativního bádání zároveň ohledávají etablované hranice. Kde je předěl mezi vědeckými a nevědeckými formami produkce vědění a jak se tento vztah historicky proměňoval? Potřebujeme vůbec v době obecně uznávaného oslabení autority expertů oddělení mezi vědou a laickou společností? Nebo naopak: je toto ohraničení dnes nezbytnější než kdykoli předtím? Kde jsou, zejména u témat týkajících se sebepojetí lidí, skupin a společností, rizika takového otevření?

Pozornost oddělení se zaměřuje zejména na aktérky a aktéry z marginalizovaných skupin v minulosti a současnosti. Ptá se mimo jiné, jak je vědění »na okraji« artikulováno a sdíleno, slyšeno, uloženo a interpretováno. Zároveň se kriticky věnuje vlivu nových digitálních nástrojů na produkci vědeckých znalostí. Digitální technologie, v čele s umělou inteligencí, mění utváření a recepci vědění.

Díky sídlu v Praze je oddělení »Vědění a participace« spojnicí s českými a dalšími středo- a východoevropskými evropskými vědci a vědkyněmi, ať již pracují v akademických institucích nebo bádají ve svém volném čase. Navazuje na dlouholetou úzkou spolupráci se společenskovědními ústavy Akademie věd ČR. Podporuje spolupráci v regionu, v němž participace a občanská věda mají potenciál pro další rozvoj